Jsme tu. Po počátečních komplikacích s příjezdem autobusu cesta proběhla celkem v poklidu. Ubytovali jsme se - skandál - děti si musely povléknout! Jistě si dovedete tu bojovku představit! Pak jsme probrali pravidla našeho osmidenního soužití, prohlédli si vše, co poskytuje areál k využití, a šli na oběd, kde jsme zjistili, že pokud dětem polévku nedáme až pod nos, skoro nikdo si ji nevezme. Takže zítra jinak! Odpoledne jsme po svačině (opět skandál - děti si musely samy namazat chleba) vyrazili k Berounce a zkratkou, o které se jistě dočtete v zítřejších denících, se vrátili zpět. Pak už večeře, umýt, číst a spát. K našemu podivu byl během deseti minut na pokojích klid. Děti už si nejspíš od loňska zvykly. Těším se na ranní dávku deníků. Dobrou noc. Z deníků: "Dnes ráno jsme měli být v 8.00 na srazu v ulici Navigátorů. S mamkou jsme tam došly a já se připojila k holkám. Autobus měl přijet v 8.30, ale žádný tu ještě nebyl. Čekali jsme hodně, hodně dlouho, až nakonec kóóónečně přijel. Posedali jsme si a jeli jsme cca 1 h a půl s tím, že se v autobuse tankovalo. Dojeli jsme na místo a vyložili všechny věci, potom jsme měli přednášku o tom, co se tady smí a co nesmí dělat. Hned potom jsme šli vybalit kufry a vzít si prostěradlo, které jsme si potom dali na postele. Vybalili jsme si věci a potom nám řekla Evička, že je oběd. K obědu byla bramborová kaše a takový maso. Bylo to docela dobrý. Po obědě jsme dělali loga na dveře a potom psaly s holkama deník. Polední klid skončil a my jsme měli malou procházku kolem domu a prohlídku, co tu je a co tu není. Potom jsme měli hodinu volno. Pak jsme měli sváču – chleba s máslem a marmeládou. Po chvíli jsme vyrazili na malou procházku k řece Berounka. Tam jsme se zastavili a taky jsme měli takový třídní kruh, kde jsme si říkali různá pravidla. Potom jsme šli krpálovitou zkratkou domů (do chaty). Pak už jsme mohli jít znova na pokoje a my s Ámou jsme sehnaly všechny holky a domluvily jsme si, kdy budeme chodit do sprchy. Pak už byla večeře, ke které byly těstoviny a smetanová omáčka s masem. Pak jsme se převlíkli do pyžama a šli na čtení. Po čtení jsme šli spát." Terka "Po příjezdu jsme se šli podívat do svých pokojů. Když jsme se pokochali, tak jsme šli vybalovat. Po vybalování a obědě jsme měli volný čas venku. My jsme s Eliášem hráli házenou. Pak jsme se nasvačili a šli jsme se podívat na Berounku. Potom jsme šli zkratkou s převýšením 80% domů a po příchodu jsme šli na večeři. Po večeři jsme si s Vláďou a Eliášem udělali polštářovou bitvu. Potom jsme se šli převléknout a šli do jiného pokoje na čtení, tam nám paní učitelka přečetla Chobotničky z druhého patra. Když dočetla, tak jsme šli jak z hospody do našeho pokoje a šli jsme spát." Tomáš Perličky z deníků: Ráno jsem se vzbudil jako vždy. Ráno jsem si užíval poslední minuty hraní na mobilu. Dostali jsme přednášku a klíče od pokoje. Pak jsme si vybírali pokoje - byli jsme trochu smutný, protože jsme byli nejblíž učitelky. Jenže jsme zjistili, že máme jako jediní stůl a palandu (na kterou nemůžeme). Říkali jsme si, že to bude dlouhá cesta a najednou paní učitelka vytáhla zkratku a byli jsme na hotelu! Potom jsme šli kopec se sklopem asi milion stupňů. V kroužku nám do duše mluvila úča. Já jsem pozoroval kachnu na řece.
Sobota 13. 4. 2024 Probudili jsme se do krásného slunečného dne - snad to vzdrží co nejdéle. Opravdu mě udivilo, že děti "najely" na režim školy v přírodě hned od začátku - zpravidla to tak tři dny trvá. Večer, klid, ráno klid - úžasné. Dnes máme v plánu být celý den venku, dopoledne nás čeká turnaj v přehazované (dokud je písek teplý) a večer uvidíme. Děti Vás pozdravují. Z deníků:
"Ráno jsem vstal v 6:49. Šel jsem na snídani a měl jsem rohlík se šunkou. Moc mi chutnalo. Venku bylo hezky a paní učitelka nás vzala ven a tam pokračovala výuka matematiky. Kdo neměl deník, tak si ho dopsal. Potom byl čas na hraní a svačinu, byl banán. K obědu jsme měli knedlíky se zelím a s kuřecím masem. Následoval odpolední klid a hráli jsme si s flaškou. Ve 14.30 otevřel kiosek, ve kterém bylo spousta dobrot. Já si koupil zmrzlinu. Následoval turnaj v přehazované. První zápas jsme vyhráli proti 4.B. Následoval zápas s mixem, to znamená mix všech tříd. A pak následoval zápas se 4.C, nad těmi jsme vyhráli. Vyhráli jsme všechny tři zápasy. Následoval zápas proti učitelkám a asistentkám. Nad nimi jsme prohráli 2 : 0 na sety. Ale 14. 4. 2024 budeme mít odvetu. Pak jsme měli večeři, špagety se sýrem." Adam
Střípky z deníků:
Potom bylo učení z matiky, tam jsme si zkusili dvě úlohy z přijímaček od deváťáků. Pak se otevřel kiosek a my rychle běželi, abychom byli první ve frontě. U kiosku byla fronta, jak na banány ve slevě. Už jsem byl unavený, ale špagety, co byly k večeři, mi dodaly sílu.
Neděle 14. 4. 2024 Dnešní neděle byla ve znamení dvou velkých her - Únikovky a Identikitu. Původně jsme mysleli, že se stihnou skupiny vystřídat během dopoledne, ale z jednohodinové záležitosti se stala záležitost takřka tříhodinová. O to větší radost však skupiny měly, když se jim podařilo únikovku vyřešit!
„Ráno bylo normální, zase mě probudil můj budík, ale už vím, jak ho zastavit. Snídani jsem si dal menší, protože jsem měl malý hlad. Po snídani jsme čekali do 9.30. Když jsme se dočkali, tak jsme šli do lesa, kde byl cestou elektrickej plot a já na něj sáhl, ale naštěstí byl vypnutej. Když jsme došli do cíle, tak jsme hráli únikovou hru, kde jsme museli zachránit pizzu. Když to skončilo, tak jsme každý nesl hromádku dřeva na zítřejší oheň. O obědu asi nic říkat nemusím, protože byl nudnej. O poledním klidu jsme si četli hrozně trapný vtipy. Když následovalo nakupování v kiosku, tak jsem stál zase na konci. Hned potom jsme šli zase do lesa a hráli hru na detektivy. Hrálo se to tak, že na stromech byly obličeje a my jsme je museli složit. Když to skončilo, tak jsme šli na véču a byly buchtičky s krémem. Potom bylo večerní čtení a šli jsme spát.“ Zdenda
„… Po snídani jsme si šli zabalit na výlet. Vyrazili jsme do docela prudkého kopce a šli jsme pořád nahoru a nahoru a nahoru až jsme dorazili na rozcestí. Když jsme byli na rozcestí, rozhodovali jsme se, jestli půjdeme doleva nebo doprava. Nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme doleva. Šli jsme dál a dorazili na další rozcestí, kde se losovaly týmy. Bylo 10 týmů. Pět týmů zůstalo tam a my jsme šli na to první rozcestí. Tam jsme hráli na detektivy. Nejprve nám to paní učitelka Jitka vysvětlila a začala hra. Ze začátku mě to bavilo, ale pak už moc ne. Když jsme dohráli, šli jsme na oběd. Po obědě byl polední klid. Po poledním klidu jsme šli hrát hru, která byla únikovka. Ta mě hodně bavila, měli jsme ji hotovou jako první. Po nás už hodně skupin mělo hotovo. Pak už jsme šli do pokoje, připravit se na večeři. Po večeři byl zápas s učitelkama v přehazce. První hrála 4.C a pak my. Paní učitelky vyhrály. Pak už jsme museli do sprch, na čtení a spát.“ Adélka
Střípky z deníků: K večeři byly takový hodně divný buchtičky se šodó (jako upřímně mi to moc nechutnalo).
Pondělí 15. 4. 2024 Neprší! Na dnešek plánujeme výlet do Skryjí. Na večer máme připraven táborák s opékáním a spoustu suchého dřeva. Pršet prostě nebude! Aktualizace: Sotva jsme se vrátili, spustil se liják. Táborák bude zítra.
Z deníků: "Věřte, nevěřte, ráno jsem zase vstal, oblékl jsem se a šel jsem se nasnídat. Po snídani jsme měli matiku. Pak oběd a šli jsme ven. Šli jsme z kopce a pak jsme došli k chalupám. Byl tam pán, který něco říkal, ale já ho neslyšel. Když jsme šli, byl tam oranžový, tlustý kocour … Došli jsme k mostu. Tam jsem si snědl můj žlutý kus ovoce. Banán už není v módě. A pak jsme vyšli kopec, kde byly všude šutry, ve kterých může být potvora. Já našel jen lebku. Cestou necestou jsme došli k obchodu a pak jsme šli úplně zpět. Když jsme zmeškali kiosek, aspoň byla dobrá večeře." Tadeáš
"… K obědu byla svíčková (nebo rajská?), bylo to ale docela dobrý. Po obědě byl kratší polední klid, kdy jsme si jenom sbalili a vyrazili jsme na výlet. Šli jsme přes takový mlýn a pořád, podél řeky Berounka, až jsme dorazili k takovému velkému mostu, který jsme přešli a potom nám jedna paní učitelka říkala něco o trilobitech. Museli jsme vystoupat opravdu hodně prudký kopec, kde jsme čekali na paní učitelky. Potom jsme vyrazili podél silnice k jednomu hezkému muzeu, kde nám jedna paní pustila krátké povídání o trilobitech a pak nás pustila nahoru se na trilobity podívat. Tam to bylo moc pěkné. Měli tam i pěkné obrazy Joachima Barranda. Bylo to ve Skryjích. Měli tam i takové sklepení, ve kterém jsme si mohli kladívkem tesat trilobity. Dokonce jsem i jednoho vytesala. Když jsme si všichni všechno prohlédli a vytesali, šli jsme nakupovat. Trvalo to hodně dlouho než si všichni prohlídli, koupili a vybrali všechny věci, ale nakonec jsme vyrazili na cestu zpátky. Dorazili jsme domů a měli večeři. Ta mi hodně chutnala. S holkama jsme se už jenom osprchovaly a šly na čtení. Po čtení jsme hnedka padly do postele a usnuly." Tereza
Střípky z deníků: Dnes byl nejhorší den. Byl zavřený kiosek. Místo toho jsme šli do muzea, kde mě to ani nebavilo. Po cestě jsme hledali mezi 20 biliony kameny ty správné. K večeři byly zapečené brambory. Potom byla bouřka. Pak jsem musel kloktat něco podobnýho vodě rok starý, nechaný na podzim venku a s napadaným listím do toho, aby to mělo tu barvu tmavě hnědou až do černa. Byli tam velký černí pavouci, kterých jsem se trochu hodně bála. Jídla mi tady začínají hodně chutnat.
Úterý 16. 4. 2024
Z deníků: „Ráno jsme se probudili jako každé ráno. Po snídani jsme se šli učit. Učili jsme se v pracovním sešitě z matematiky, učili se češtinu a pak přišla nejzábavnější hodina, a to byly pracovky. Dostali jsme vysavač a my jsme vysávali. Nejdřív jsme si ale museli vynést všechny kufry a tašky a všechny obaly od bonbónů jsme museli hodit do koše. Pak jsme ho omylem vysypali, a tak jsme ty odpadky museli zase vrátit do koše. Když jsme dovysávali, šli jsme na oběd a po obědě jsme šli na pokoj, protože byl polední klid. Po obědě jsme šli do kiosku a všimli jsme si, že je otevřený nový obchůdek za trilobity. Po poledním klidu jsme šli hledat poklad podle papírků. Měli jsme asi někde chybu, protože těch papírků bylo deset a my už jsme byli u cíle a měli jsme jenom šest papírků. Takže jsme hledali chybu a nakonec jsme tu chybu našli, ale chvilku nám to trvalo. Když jsme poklad našli, tak nám ještě chvíli trvalo, než jsme si ten poklad rozdělili. Pak jsme šli na pokoj a za chvilku jsme měli sraz na schodech a tam jsme hráli hru, kde paní učitelka vylosovala nějakou otázku a my jsme měli správně odpovědět a docela nám to šlo. Trvalo to asi třičtvrtě hodiny a nakonec jsme byli třetí. Po večeři byla diskotéka a já jsem jako blbec stál dvacet centimetrů od repráku, takže mi to řvalo do uší. A přitom tam úplně všechno blikalo a svítilo a tak dále. Pak jsme šli spát.“ Kryštof
Střípky z deníků:
Když byl kiosek, tak jsem nemohl najít peněženku a celou dobu jsem ji měl v ruce. V 19.30 jsme šli na diskotéku kde byla nuda a pavouci.
Středa 17. 4. 2024 Probudili jsme se do chladného, ale slunečného rána. Ráno výuka a protože děti byly už dlouho uvnitř a vysvitlo sluníčko, na poslední hodinu před obědem jsme šli ven. Jako obvykle u někoho vyhrála přehazka, u jiného houpačky a u dalších trampolína nebo fotbal. Po obědě jsme se snažili dostat k lasici - klikaři to zvládli za 4 minuty a některým nešťastníkům to zabralo i třičtvrtě hodiny. Rekord byl 1 hodina a 2 minuty. Večer následovala zdravotní prohlídka před zítřejší Drsňárnou a táborák. Buřty byly výborné! Vydrželi jsme zpívat do 21.45. Pak už na kutě.
Z deníků: „Dnes ráno jsme vstali, hned se převlékli a šli na snídani. Když skončila snídaně, šli jsme se učit. Učili jsme se matiku a také jsme hráli takovou hru, kde se srovnávali obrázky podle toho, jak se přibližují. Měli jsme to hodně rychle, tak učitelka navrhla, že půjdeme ven. Tak jsme šli ven a hráli jsme přehazku. Holky vyhrávaly, ale pak jsme zase spadly dolů. Taky jsme skákali na trampolíně. Potom jsme šli na oběd. K obědu byla rajská….“ Adéla „… Šli jsme do zvířátkového lesa. Hráli jsme hru Lasička (aspoň myslím). Museli jsme se dostat k lasičce. Jenže to nebylo tak lehké, byla tam i ostatní zvířátka. Vypadalo to nějak takhle: (obr.) Háček je v tom, že u každého zvířátka jsou tři krabičky a každá krabička tě pošle jinam. Bylo to docela lehké. Já to udělal za 8 minut. Potom jsme šli na večeři, která byla super. Pak jsme chvíli počkali. Když jsme počkali, tak jsme šli opékat buřty. A pak jsme zpívali.“ Jarda „Dnes ráno jsem byl trochu unavený, ale hned jak jsme se šli nasnídat, tak bylo zase všechno ok. Výuka byla dnes zajímavá, skládali jsme totiž obrázek, který začínal planetou a postupně se přibližoval, líp to popsat neumím. Potom jsme šli ven a já jsem stavěl horu z písku jménem Karel. Když jsme odešli, tak ji někdo zboural, takže moc dlouho nevydržela. Potom následoval oběd, byla rajská. A těstoviny, to mi docela chutnalo. Když byl kiosek, tak se mi nechtělo nic nakupovat a radši jsem hrál fotbálek…“ Zdenda
„Vstávám, snídám, učím se, obědvám, odpolední klid. Nemám šajna, jak to mám napsat zajímavě, když to děláme každý den úplně stejně pořád dokola. Jen nákup v kiosku je zábava, i když se pořád opakuje. Když zase skončila nudná část dne, tak jsme šli na kopec a tam nám vysvětlili, jak se hraje lasice. Začíná tu být čím dál více potvor. Dostali jsme všichni kus papíru a šli jsme za kusama papíru na špejli. Tam jsme si měli vybrat jednu z krabiček, jen abychom trpěli a šli dolů, nebo abychom se radovali a šli nahoru a pak jsme šli zase dolů. Abychom dokončili hru, tak jsme se museli dostat k lasičce (za ty haribo medvídky to nestálo)….“ Tadeáš
Čtvrtek 18. 4. 2024
Z deníků: "Vstal jsem v 6.28. K snídani byl švédský stůl. Šli jsme se učit už v 9.15. Taky jsme dostali 2x nejhoršího smajlera. K obědu byl smažený sýr a bylo to dobrý. O poledním klidu jsme měli závod s kufry. V baru byla hrozná fronta. Potom jsme odpovídali na otázky o večerníčcích. V tom jsme byli poslední. K večeři bylo kuře s rýří. Dnešek byl zajímavý, protože je drsňárna. Z našeho pokoje tam jde jenom Martin…." Honza
"… Po véče byl sraz na Drsňárnu, na kterou jsem nemohla ale měli tam být i ti, kteří tam nejdou. Když ostatní odešli, tak nám učitelky říkaly, že se máme jít obléknout. Oblékali jsme se trochu dýl než ostatní a když jsme vyšli ven, nikdo tam nebyl. Divili jsme se a Áňa tam pobíhala jako zběsilá a hledala ostatní. Nakonec je našla. Byli na stráni za stanem. Ostatní, co šli na Drsňárnu byli dole pod tím kopcem. Čekali tam až paní učitelka řekla start a Eliáš začal běžet do toho kopce. Vypadalo to docela drsně, ale oni to zvládli. Po Drsňárně jsme se šly umýt a když jsme se umyla tak bylo poslední čtení. Četli jsme chobotničky. Já s holkama jsme při tom už usíbali. Pak jsme se přesunuly na pokoj a hned jsme usnuly." Adéla
"… Potom byla hra, kde jsme měli papíry s oz¨tázkami. Například kolik měl Ferda mravenec nohou A) 6, B), 8, C) 2. Všichni dali A, ale bylo to C. Pak byla Drsňárna. Myslel jsem, že budeme přespávat venku, ale jenok jsme vyběhli kopec. Pak byl večer a šli jsme spát." Eliáš
Střípky z deníků: Dnes ráno jsem se vzbudil s obrovským hladem a ještě k tomu v 6:00. Pak jsem zalezl od postel a tam jsme usnul.
Pátek 19. 4. 2024 Je 9:55, nervozita vrcholí, každou chvíli by měl přijet autobus. Když vše půjde podle plánu, vyjedeme v 10.30 a v Praze budeme kolem 12 hodiny. |
|||
 |
„Co bylo ve škole?" „Nic." | |
|
|
|
Pátek 12. 4. 2024
"Dnes ráno mě a Terku musela vzbudit Amálka, protože jsme se vůbec nemohly probudit. No, vstaly jsme a pořádně jsme si uklidily, protože jsme tušily, že dnes bude bodování. Uklidily jsme a vyšly jsme z našeho pokoje a šly jsme chodbou. Najednou z jednoho pokoje vykoukla paní učitelka Jitka a řekla nám, ať se jdeme podívat na horní tabuli. Na nástěnce bylo napsané, že dnes v 15 hodin bude turnaj v přehazované Mělo tam být 8 členů po třídách. Hned jsme zaťukaly na kluky a začaly se domlouvat. Potom, co jsme se domluvili, šli jsme všichni na snídani. K snídani byl švédský stůl. To bylo hodně mňam. Po snídani jsme se šli učit. Ale na rozdíl od 4.B a 4.C jsme se šli učit ven. Vyřešili jsme jednu úlohu pro deváťáky. No a potom nám paní učitelka rozdala deníky a my jsme si je kontrolovali tak do jedenácti. Až do oběda jsme byli venku a hráli jsme s klukama přehazovanou, protože dnes je ten turnaj. K obědu bylo zelí, knedlíky a maso. Při obědě jsme se bavili o tom turnaji. Nebyly jsme si jisté, jestli přehodíme míč přes síť. Potom jsme šly na pokoj. O poledním klidu jsme si psaly deník a povídaly si. V 15.30 jsme mířily do kiosku, ale už tam byla fronta. Dívala jsem se tam, ale nic jsem si nekoupila. K sváče jsme měli takovou moc dobrou pomazánku. Museli jsme sníst všechnu pomazánku, abychom mohli jít na hřiště. Tak jsme to všechno zbaštili a šli jsme směr hřiště. První hrála 4.B a mix a tak dále. Už si to pořadí moc nepamatuju. Ale my jsme všechny porazili. Porazili jsme mix, 4.B a 4.C. Všechno jsme to vyhráli. Potom jsme hráli i proti učitelkám. Jedině tuhle hru jsme nevyhráli. Ale bude odveta! K večeři byly fakt hodně dobré špagety. Dnes bylo čtení u nás a četla paní asistentka, ale potom i Terka a Tomáš. Po čtení jsme rychle usnuli." Anička
Z deníků:
Ráno jsme se pochopitelně učili - vlastivědu, matematiku, český jazyk a pracovní činnosti. Obzvláště ty si všichni užili. Odpoledne bylo počasí nevyzpytatelné, tak skupiny vyrazily za pokladem. Večer jsme vsadili na jistotu a místo ohně zvolili diskotéku. Ráno více.
Dopolední počasí čistě aprílové - kroupy - sluníčko - vítr - déšť - sluníčko střídající se v krátkých časových intervalech. Odpoledne jsme podnikli exkurzi do historie - zjistili jsme, že kreslené pohádky i přes naši nedůvěru děti znají! Ovšem Ferda Mravenec zabodoval - na otázku Kolik má Ferda mravenec nohou? všech osm skupin svorně odpovědělo že 6 - biologie zvítězila nad pohádkou. Po večeři Drsňárna - z původních 25 účastníků zůstalo jen14! Asi jsme to s tou mystifikací přehnali. Všichni drsný běh do drsného kopce zvládli bez zdravotní újmy. Pak už poslední večerní čtení do 21.30 a už spát-Těšíme se zítra na Vás, dobrou noc.
 |