Pondělí 1. října 2012

Dojeli jsme v pořádku.

Dnes nám to vyšlo naprosto dokonale. Přijeli jsme do Vítkovic a po celou dobu, co jsme vykládali, nakládali a zase vykládali zavazadla (vyvezli nám je autem) bylo docela hezky. Sotva jsme se ubytovali, začalo pršet a lilo jako z konve až do doby, kdy jsme chtěli jít ven. V půl třetí jako když někdo zastaví kohoutek, začalo se pářit z lesů a my vyrazili. Vylezli jsme až na nejvyšší místo v okolí a protože jsme se nechtěli vracet stejnou cestou, vydali jsme se úplně neznámou pěšinou a doufali, že správným směrem. Prošli jsme skrz les, sbírali houby, vyhýbali se kopřivám a zdárně dorazili na večeři. Stihli jsme i bazén a po večerním čtení šli unavení spát. Pozn. Je 21:43 a skutečně už všichni spí - neuvěřitelné! Že by se nám povedlo zničit děti hned první den?

Deník: "Dnes jsme si vybalili kufry. Šli jsme na procházku na velký kopec. Vojta nás vedl lesem a našli jsme houby. Pak jsme došli do chaty. A šli jsme do bazénu, byla tam hloubka. Pak jsme šli na večeři. Potom nám paní učitelka četla a když nám dočetla, tak jsme si povídali. Potom jsme se všechny nasáčkovaly do Kikinky a Terky postele, protože jsme se bály. Byla to docela legrace. Byly jsme tam jak sardinky v jogurtu a pak přišla paní učitelka Monika a  divila se, že nejsme ve svých postýlkách. Potom jsme si musely všechny lehnout zase do svých postýlek, kromě jedné - té se chtělo spát hodně a usnula tam dřív. Potom jsme konečně usnuly, asi v deset."

Kristýna K. a Týna, 3.A

Deník: "Cesta autobusem proběhla velmi příjemně. Seděly jsme totiž s Lídou úplně vepředu! Připadala jsem si hrozně vysoko. Po příjezdu jsme si vyndali kufry a paní učitelka počkala na auto, které nám ty kufry odvezlo. Vyšli jsme do hotelu Jasmín a ubytovali se. Oběd byl výborný. Po odpoledním klidu byla schůzka. Paní učitelka nám vysvětlila řád školy v přírodě. Pak jsme vyšli na nejvyšší kopec tady v okolí. Cestu dolů jsme si hledali sami lesem. Našli jsme i houby! Cesta byla krásná, ale příkrá. Po večeři jsme šli do bazénu, kde jsme s holkami z pokoje pořádaly závody. Potom jsem hned šla spát."

Tereza, 5.A

Úterý 2. října 2012

Ráno jsme se v jídelně a vinárně usilovně učili, venku byla hustá mlha, tak co nám zbývalo. A to prý v Praze svítilo sluníčko! Ale i my jsme se dočkali. Po obědě konečně vysvitlo i tady a my jsme vyrazili na Janovu horu, kde je farma Hucul. Skoro všichni se projeli na koních a úplně všichni se pomazlili s kůzlaty a řádili na hřišti. Večer jsme měli ještě sílu, takže v bazénu se nikdo neutopil. Po večerním čtení jsme zalehli a usnuli ještě dříve než včera.

Deník: "Dnes jsme se nasnídali, učit jsme se začali v devět hodin. Potom jsme se naobědvali. Po obědě jsme šli ke koňské farmě U huculů. Mohli jsme se projet na koních. Také tam bylo hřiště, ve kterém se volně pásly ovce a kozy. Moc se nám to líbilo. Vraceli jsme se jinou cestou a byli jsme v hotelu dřív. Po večeři jsme  šli do bazénu. Osprchovali jsme se a šli jsme do pokoje Kačky a tam nám paní učitelka četla. Noc byla fajn."

Adélka, 3.A

Deník: "Ráno jsem se probudila těsně před sedmou, za chvíli už zazvonil námi nastavený budík. Všechny to samozřejmě probudilo a Lída rychle běžela ten budík vypnout. Okamžitě jsme vstaly a ustlaly si postele. Mně to šlo dost špatně, protože spím na palandě. Oblékly jsme se a začaly uklízet.Asi po půl hodině jsme šly na snídani. Já měla rohlík se šunkou. Po snídani byla výuka, začali jsme matematikou. Pak byla patnáctiminutová přestávka a svačina, což byl meloun. Pokračovali jsme českým jazykem.Když skončila výuka, měli jsme půlhodinové volno, než byl oběd. Byla hamburská kýta, která byla výborná! Do dvou byl polední klid. Potom jsme šli na výlet na farmu Hucul, která stojí na Janově hoře. Na dětském hřišti byly kozy, ale všude! Přelezli jsme plot a začali rajtovat po hřišti. Na jednu atrakci vlezly i tři kozy najednou! Nakonec jsem se projela i na koni! Ale stejně byl už čas k návratu. Šli jsme sice jinou cestou než obvykle, ale dorazili jsme na správné místo. Za pět minut už jsme se ráchali v bazénu. Po koupání byla rovnou večeře. Měli jsme zapečené těstoviny. Potom jsme psali deník, pak bylo čtení a nakonec jsme šli spát."

Ještě:

"Stalo se, že jsem přišla na to, vlastně ten beran, normálně on měl ty nejhezčí ovce u sebe." (Týna, 3.A)

Bětka, 5.A

Středa 3. října 2012

Dnešní den byl nabitý soutěžemi. Hned po poledním klidu jsme vyrazili na sjezdovku hledat medvěda. Pomáhala nám při tom další lesní zvířátka (hlavně lasička). Skoro jsme ani nestačili sníst svačinu a už jsme hnali do bazénu k dalšímu soutěžnímu klání. Každý páťák si ulovil třeťáka se kterým se v tandemu brodil vodou. Nikdo se neutopil! Čtyřicet tři dětí najednou v hotelovém bazénu - to bylo něco! Indicie, které jsme lovili ze dna bazénu, nás téměř ihned dovedly ke správné odpovědi, což ukrutně naštvalo paní učitelku Moniku, která celé dopoledne pro tuto hru sbírala kameny.

 

Deník:" Dneska byla snídaně dobrá. Učení bylo, že jsme psali deník a potom byla angličtina. Poté jsme šli dolů pod kopec a tam byl obchod s jídlem a dřevěnými hračkami. Já jsem si koupila píšťalku. Byl tam dobrý výběr. Vrátili jsme se na oběd. Polední klid uběhl rychle. Po poledním klidu jsme šli na sjezdovku a tam nás čekaly učitelky.  Na sjezdovce byla zvířata a měli jsme se dostat k medvědovi. Fakt dobrý. Potom jsme šli plavat a pak udělali družstva a plavali jsme pro indície. Potom jsme šli na večeři. Indicie jsme rozbalili a bylo to dřevo. Pak nám paní učitelka četla.  Na noc jsme se vrátili v pořádku. Spát nám šlo."

Adélka, 3.A

Deník: "Ráno se mi nechtělo vstávat (jako vždycky). K snídani jsme šli po nějakém čase. Snídaně: buchty (já jsem si je vzal). Snídaně skončila a my jsme se šli učit. Největší sranda byla na přírodovědě, když jsme si hráli na tvorbu hornin. Když skončilo vyučování, šli jsme do obchůdku se dřevěnými výrobky. Z obchodu jsme se vrátili před obědem. Oběd: bramborová kaše a buchtičky se šodó. Oběd už byl minulostí a začal polední klid. Já jsem byl u Evžena na castingu. Polední klid skončil a my jsme šli pod sjezdovku Aldrov, kde pro nás byla připravena soutěž. Měli jsme se dostat k medvědovi podle jiných zvířátek. U každého byla tři čísla. Největší "hajzlík" byla lasička, protože posílala jen dolů. Moc mě to bavilo. Po návratu do hotelu jsme šli do bazénu, ale tlačil nás čas, takže jsme museli na večeři. Večeře: holandský řízek s bramborovou kaší. Po večeři jsme luštili z indicií a po nějaké době bylo vyhlášení. Já jsem šel spát.

Vojta, 5.A

Ještě:

".... Běhali jsme, kam nás zvířátka poslala, a když jsem už běhal dlouho, tak jsem myslel, že si tam lehnu a vzdám to, ale nakonec jsem to dal."( Vojta B., 5.A)

" .... Ze začátku sis vybral zvíře, ke kterému poběžíš, a to ti mělo poradit, kam máš běžet....a největší potvora byla lasička, která posílala jen dolů, ne nahoru. Cíl byl medvěd. " (Adélka D., 5.A)

" .... Měli jsme najít medvěda, ale ne doopravdickýho. Bylo to o štěstí." (Alex, 5.A)

"... V bazénu jsme sbírali zkumavky a museli jsme je vyluštit a bylo to dřevo." (Magda, 3.A)

" ... Moc se mi to hrozně moc ale fakt moc líbilo." (Klára J., 3.A)

 

Čtvrtek 4. 10. 2012

Když jsme napsali deník, třeťáci měli prodlouženou hudební výchovu a páťáci výchovu tělesnou. Hned po obědě jsme jeli autobusem do Jilemnice. Navštívili jsme Krkonošské muzeum, kde jsme si prohlédli nové expozice a staré lyže. Po hodinovém rozchodu jsme zjistili ve skupinách spoustu informací o městě. Vrátit jsme se stihli těsně před ohromným lijákem s krupobitím. Po večeři jsme konečně znali vítěze II. ročníku Vítkovice mají talent a následovala diskotéka. Všichni jsme přežili.

Deník: "Ráno jsme si napsali deník. Po snídani jsme se učili. Na konci vyučování jsme hráli hru, kdo zná více písniček. Po obědě jsme jeli do Jilemnice, kde jsme šli do muzea (dříve zámku), kde bylo spousta věcí. Potom jsme si mohli nakupovat a když jsme skončili nakupování, tak jsme plnili úkoly. Večer jsme měli Vítkovice mají talent. A když to skončilo, tak jsme měli diskotéku. Moc se mi to všechno líbilo."

Honza, 3.A

Deník: "Vzbudil jsem se rozrušen. V noci někomu zvonil telefon. Po brzké vstávačce jsme šli na snídani (konečně jsem si dal housku se šunkou). Po snídani jsme šli psát deník. Když jsme dopsali deník, tak jsme měli turnaj v přehazované. (Byl jsem v týmu A s Vojtou, Hugem, Adélou Š., Adélou D.) Docela jsme si to užili, i když jsme prohráli. Po turnaji jsme šli na dřívější oběd. Po obědě jsme jeli do Jilemnice. Když jsme šli na autobus, myslel jsem si, že ho nestihnem. Nakonec jsme ho stihli a jeli jsme do Jilemnice. V Jilemnici jsme šli do muzea (já jsem se tam nudil), potom jsme šli do lyžařského muzea (to zas taková nuda nebyla). Po muzeu jsme šli do Zvědavé uličky (zvědavá je tím, že tam bydlí zvědaví lidi, kteří se chtěj dívat do ulice, co se tam děje). Když jsme vyšli ze Zvědavé uličky, šli jsme na náměstí, kde jsme dostali rozchod na nákupy (já jsem si nic moc nekupoval). Taky tam byl Pet shop, kde měli morče za 160 Kč a já jsem si ho chtěl koupit :-) Když jsme přišli na náměstí, čekal nás "Jilemnický otázkomat", kde bylo deset otázek, např.: jaká řeka protéká Jilemnicí nebo kolik domů je ve Zvědavé uličce. Po otázkomatu jsme jeli do hotelu. V Jilemnici se mi ani moc nelíbilo, až na to morče. V hotelu nás čekala večeře (rizoto) a Vítkovice mají talent (byla tam moc krásná vystoupení, např.: kouzelníci nebo muzikál). Bohužel jsem jedno představení neviděl, protože jsem pouštěl muziku. Po Vítkovice mají talent byla diskotéka (já jsem byl DJ) a byla to ta nejlepší diskotéka, co jsem kdy zažil :-). Po diskotéce jsme šli spát. Byl to krásný den, až na Jilemnici".

Šimon, 5.A

Ještě:

"Byl otevřen bar a paní učitelka sehnala barmana." (Terka W.)

"Byl i bar, který byl zadarmo. Zábava byla skvělá. Pak jsme šli spát. Krásný den to byl." (Julie, 5.A)

"A potom přišla ta úžasná diskoška. A tam jsem pařila do 10:30. A pak jsme šli s otravou spát, protože jsme si mysleli, že to bude ještě dýl." (Karolina, 5.A)

"Pak byla dýza. Byla supéééér. Mohli jsme tančit, zpívat, jíst sušenky, jablka a čokoládu." (Helča, 5.A)

"Byla jsem hrozně nervózní, ale jakmile jsem začala tančit, nervozita byla pryč. Byly jsme výborné! Hurá! Vyhráli jsme! Po zasloužené diskotéce jsme všechny padly únavou." (Terka, 5.A)

"Šli jsme na výstavu starých lyží. Ty lyže byly větší než já." (Michal, 5.A)

"Pak jsme jeli do Jilemnice, tam bylo muzeum lyží a rodin." (Magda, 3.A)

 

Pátek 5. října 2012

Ráno jsme opět psali deník, ale hned po svačině jsme vyrazili hledat poklad. Nebylo to jednoduché, protože les vedl příkře do kopce, my byli svázaní, takže jsme museli chodit pomalu, jinak nám hrozila diskvalifikace. Poklady byly navíc dobře ukryté - dva jsme nenašli. Po poledním klidu se třeťáci šli koupat a páťáci dohrávali turnaj v přehazované. Část z nás se potom za mírného deště vypravila do obchůzku pro buřty k večernímu táboráku. Odpoledne se největší odvážlivci zúčastnili Drsňárny, když ještě před tím museli podstoupit podrobnou lékařskou prohlídku od naší zdravotnice. Večer jsme čekali, až přestane pršet a zatím šli páťáci do bazénu a třeťáci psali deník. Pršet nepřestalo. Udělali jsme si tedy táborák v hotelu. Takže jsme si buřty nakonec přeci jenom opekli. Atmosféru jsme dokreslili zpěvem písní k táborovému ohni. Den jsme zakončili nočním bojem se strachem a ohňostrojem!

Deník: "Dnes jsme psali deník. Potom jsme byly svázaný a šli jsme do lesa. Hledali jsme poklad. Bylo to úžasné, byli jsme první! Potom jsme šli do bazénu. Potom byla Drsňárna. Pili jsme vodu. Já pila z brčka a potom bez brčka. Bylo to náročné. Šli jsme na táborák. Paní učitelka mi píchla párek. Dala jsem ho do ohně. Nechala jsem ho dlouho v ohni, bylo to spálené, ale bylo to dobré."

Sabrina, 3.A

Deník: Dnes ráno jsme byli v jídelně a psali jsme deník. Šli jsme hledat poklad. Já s Terkou H. jsme ten poklad nemohly najít, ale pomohla nám Valerie a my jsme jí daly pár bonbónů z našeho pokladu. A při odpoledním klidu jsme si hráli na pokoji a v pokoji máme státe bordel. A po poledním klidu jsme šli do bazénu a po bazénu šli někteří do obchůdku. Buřty jsme opékali ve vinárně a mě i když nejím buřty, moc chutnaly, ale ten kečup trochu pálil. A po zpívání jsme šli ven, byla už velká tma a já jsem šla sama. Holky šly s paní učitelkou. A když jsem došla do cíle, chvíli potom vystřelovali ohňostroj!"

Tereza W., 3.A

 

Deník: „Ráno jsem vstala a šla se nasnídat. Dala jsem si rohlík se šunkou a sýrem. Pak jsme psali deník. Když jsme ho dopsali, sešli jsme se všichni před hotelem. Paní učitelka mě a mého třeťáka svázala do dvojice a vyrazili jsme do lesa. Tam jsme pořád svázáni ve dvojici hledali poklad. Najednou se ozvalo: „Máme!“ První dvojice poklad našla. Hledali jsme dál. Nakonec se nám podařilo s pomocí Valči poklad najít. Po odpoledním klidu jsme dohráli turnaj  v přehazované. Pak byla drsňárna, které jsem se naštěstí nezúčastnila. Soutěžící museli vypít vodu ze skleničky, vodu ze skleničky brčkem, vodu z talíře „jíst“ lžící nebo srkat. Mně se chtělo zvracet, jenom jsem se koukala! Všechny jsem hrozně obdivovala. Večer byl táborák. Byl velmi neobvyklý, jelikož se nekonal venku, ale uvnitř ve vinárně. Opekli jsme si buřt a pak si zazpívali. Po skončení táboráku jsme šli ven. Chvilku jsme šli sami, pak jsme potkali paní učitelku Řimnáčovou. Ta nám řekla, že půjdeme po jednom cestičkou pod sjezdovku Aldrov. Nebylo vůbec nic vidět, jen černočerná tma. Najednou se ozvalo: „Sssss!“ Otočila jsem se a šla za tím zvukem. Stáli tam mí kamarádi a paní učitelka Bomerová. Stoupla jsem si k nim a všichni jsme čekali na dalšího člověka. Najednou jsme uviděli ohňostroj. Pak jsme šli zase všichni zpátky do hotelu.“

Lída a Terka, 5.A

Ještě:

"Dnes jsme zapomněli na snídani, ale nakonec nás paní učitelka zavolala." (Klára, 3.A)

„…pak nás slepili a šli jsme do lesa a tam jsme v kopci hledali poklad…… Musel jsem jít na zdravotní prohlídku kvůli drsňárně (málem mě nepustili kvůli plochým nohám).“ (Šimon, 5.A)

„Na drsňárně to bylo opravdu drsné, někdo se dokonce poblinkal. Pak byla večeře. Ti, co byli na drsňárně, si samozřejmě nedali pití.“ (Bětka, 5.A)

„Po drsné drsňárně byla večeře. Večeře byla výborná, já jsem to snědla a ještě jsem to snědla Adélce.“ (Áďa, 5.A)

"A také jsme měli táborák uvnitř baráku." (Terka, 3.A)

"A kluci, kteří na bojovku šli, tak mi říkali: Byl ta vééééélikánskej ohňostroj!" (Honza, 3.A)

 

Sobota 6.10.2012

Tak a domů. Po hektickém tříhodinovém balení jsme byli rádi, že už konečně sedíme v autobuse (tedy alespoň my, učitelky). S mírným zpožděním (Jižní spojka) jsme dorazili do Prahy. V neděli si odpočineme a v pondělí zase do školy.

Deník: "Dnes v sobotu odjíždíme do Prahy. Rychle jsme se nasnídali a šli jsme si balit. Potom jsme se sešli ve vinárně a tam nám paní učitelka řekla, že si máme dát kufr před dveře a sundat prostěradla. Pak jsme chvíli čekali v jídelně. A přijelo nám auto pro kufry. Nakonec jsme šli k autobusu, nasedli jsme a jeli. Cestou jsme měli zácpu. Naštěstí byla krátká. Když jsme přijeli, tak na nás čekali rodiče. Pěkně jsme si to užili. Chtěla bych jet znovu."

Klára E., 3.A

Deník: „Ráno jsem vstala do ošklivého a sychravého dne. Ještě jsme si s holkama dobalovaly a přitom nám bylo líto, že už to končí. Svolali nás na snídani. Měla jsem lupínky a pomeranč. O chvíli později přijel nákladní vůz a začali nám nakládat kufry. My jsme rychle napsali deník a začali jsme nastupovat do autobusu, kde jsem si sedla s Valčou. Celou cestu jsme si pouštěly písničky. A najednou jsme zjistily, že už jsme doma. Přivítala jsem se s mamkou a začala jí vyprávět, jak to tam bylo úžasné a kolik jsme tam zažili srandy. Škoda, že už to skončilo!“

Karolina, 5.A

Ještě:

"Já jsem ztratila tašku na toaletní potřeby, ale pak jsme ji našla. Byla v tašce." (Kačka, 3.A)

 

Pondělí 8.10.2012

Deník: "Celý týden jsem se na škole v přírodě bavila, chodili jsme na procházky a do bazénu. Byla skvělá, školu v přírodě miluju, hrozně mi chybí.

Kristýna P., 3.A

Ohlédnutí

„Můj nejhorší zážitek byl, že jsme jednou dostaly 1 bod za uklízení.“ (Bětka, 5.A)

„Nejvíce se mi líbilo, že každý den byly vycházky, protože tak čerstvý vzduch je jen tam a ne v Praze.“ (Honza C., 5.A)

„Můj nejlepší zážitek je, že jsme šli na farmu Hucul a tam jsme šli na hřiště, kde byli ovce a berani.“ (Vojta B., 5.A)

„Nejvíc se mi líbila noční vycházka lesem. Udělal bych delší diskotéku.“ (Kuba, 5.A)

„Pro mě bylo nej, že jsme s Honzou běhali po svahu v lese.“ (Alex, 5.A)

„Vařili tam skvěle. Nejvíc se mi líbila ta hra se zvířaty, ale štvala mě lasička. Příště pojedu zase a budu se těšit.“ (Honza L., 5.A)

„Neobyčejný zážitek bylo opékání buřtů ve vinárně. Akorát mi chyběla další diskotéka. Škola v přírodě byla opravdu úžasná, nic bych na ní nezměnila! Můj nej zážitek byly procházky a soutěže v Jilemnici.“ (Terka, 5.A)

„Více večerní zábavy by neuškodilo!“ (Julča, 5.A)

„Bylo to úplně jiné, protože je nás nově třicet. Klidně bych si to zopakovala.“ (Valča, 5.A)

„Nejhorší zážitek byl ta hrozná šibalská lasice.“ (Adélka, 5.A)

„Byli tam dobrý lidi a skvělý program. Nic bych neměnila. Takhle to bylo perfektní!“ (Karolina, 5.A)

„Škola v přírodě se mi hrozně moc líbila, protože jsme chodili do bazénu a na výlety.

"Ale teda jak se .... málem poblinkal z drsňárny, tak to nebyl moc dobrej pocit." (Klára E., 3.A)

"Nejhorší zážitek byl, když jsme museli jet domů, ale jenom trochu.“ (Monika, 5.A)

„Tato škola byla velmi dobrá, bohužel poslední.“ (Ondra, 5.A)

„Myslím, že všechno, co jsme si přáli, se vyplnilo. Škola v přírodě byla krásná, nic bych neměnila.“ (Lída, 5.A)