Letos bude cílem naší školy v přírodě sportovní areál Rejdice v horské obci Kořenov. Více informací o objektu zde

Pátek 25.5.2012

Dojeli jsme v pořádku, cesta uběhla rychle, ubytovali jsme se, najedli, prošli po okolí. Navštivte fotogalerii (budu ji postupně doplňovat).

Deník: "Ráno jsme vyjeli v 8:15. V půlce cesty jsme měli přestávku na svačinu a na záchod. Když jsme přijeli na chatu, tak jsme řešili pokoje, ale nakonec jsme je vyřešili. Vybalili jsme si a šli na průzkum. Viděli jsme kapličku a pak jsme šli na fotbalové hřiště. Tam nám paní učitelka řekla, co budeme dělat, až se vrátíme do chaty, ale tím průzkum neskončil. Šli jsme stále dál po louce až k nějaké skále. Tam nám učitelka dávala první úkoly - měli jsme za úkol odpovědět na několik otázek o třech kamenech, které sebrala na zemi. Pak jsme se vrátili do chaty a začali vymýšlet logo pokoje. Také jsme na papírek museli napsat pět věcí, které bychom tady chtěli dělat. Před večeří jsme své logo museli představit. Po večeři jsme si šli zahrát přehazovanou na hřiště, které je hned u chaty. Někteří se dívali na atletiku. Po přehazované jsme šli do sprchy a večer mohli jít na čtení."    Nela

Sobota 26.5.2012

Ráno jsme napsali deník a dopoledne strávili stavbou domečků a vyprávěním příběhů osůbek, které v nich žijí nebo žily. Po obědě jsme se vydali na kamennou novogotickou rozhlednu Štěpánka, která je nejstarší rozhlednou Jizerských hor (1847). Vrátili jsme se sice unaveni, ale jelikož se zrovna dnes konal na Jizerce III. astronomický den, nemohli jsme této šance nevyužít. V osm večer jsme vyjeli. Štěstí nám ale stejně jako při návštěvě petřínské hvězdárny nepřálo. Zatáhlo se, takže Venuši, Mars a Saturn jsme ani nezahlédli. Měsíční moře a pevniny jsme ale viděli všichni.  Poslechli jsme si zajímavé povídání o vesmíru a pozdě večer šli ještě více unaveni, ale spokojeni spát.

Deník: "Ráno jsme vstali a šli jsme ke klukům a tam si povídali. Ale potom na nás vlítla paní učitelka RŘ, že řveme jako hyeny. Pak jsme šli na snídani - byly švédské stoly. Po snídani jsme četli deníky. Když jsme je přečetli, šli jsme do lesa stavět domečky. Odpoledne jsme se vydali na rozhlednu Štěpánka (ale to jsme netušili, že to bude do kopce a že paní učitelka ztratí foťák). Cesta byla dlouhá, myslela jsem, že padnu. Na rozhledně se mi líbilo, také jsem si tam nakoupila pár dárků domů. Cestou zpátky už jsem se těšila do chaty. Odpočinuli jsme si a šli na večeři. Kolem osmé večer jsme odjeli na něco jako hvězdárnu. Dalekohledem jsme chvíli viděli Měsíc, bylo to hezké. Pak se ale zatáhlo, začala být zima, tak jsme šli do tělocvičny. Prohlíželi jsme si tam obrázky s texty a pak nám astronomové dávali záludné otázky. Byli jsme všichni unavení, strašně se těšili do autobusu, ale paní učitelky nám řekly, že když jsme chtěli bojovku, máme dojít sami. Nasedly do autobusu a odjely. Ale my byli mazaní a běželi za autobusem. Když jsme ho už neviděli, tak zastavily a počkaly na nás. Konečně jsme dorazili k chatě. Paní učitelka řekla, že jdeme hledat její foťák, ale naštěstí si dělala legraci. Unaveni jsme padli do postele a hned usnuli."    Adéla, Nikol, Jája

Neděle 27.5.2012

Ráno jsme opět začali psaním deníku. Následovala výuka vlastivědy. Po obědě jsme vystoupali do Příchovic, kde mají krásné minigolfové hřiště na němž jsme strávili příjemné odpoledne. Za mírného osvěžujícího deštíku jsme dorazili přesně v čase, kdy se poslední minuty dotáčela nad grilem naše večeře, která nádherně voněla na kilometr daleko. Večer jsme rozehráli turnaj v přehazované a antuku ze hřiště jsme měli úplně všude. Takže následovala povinná koupel, čtení a spánek.

Deník: " Ráno jsme vstali a šli na snídani, která byla až v devět, protože jsme byli na tom pozorování hvězd. Pak jsme celé dopoledne hráli jeden proti stu. Měli jsme  jenom pauzu na svačinu a zase jsme šli hrát. O chvilku později byl oběd. Po obědě byl odpolední klid a hned potom jsme šli na minigolf. Bylo tam osmnáct stanovišť a já jsem dostala od Nikol hůlkou do čela, ale nic se mi nestalo.  A pak dostala Míša do hlavy a Bětka do tváře (pozn. zdravotnice - všichni jsou v pořádku). Minigolf vyhrál jeden čtvrťák, který měl 56 bodů. Pak jsme se vraceli zpátky do chaty. Když jsme všichni dorazili, bylo na nástěnce napsáno, že máme být v 18:00 v Hospůdce a tam nás čekala večeře. Byla to grilovaná kuřata. Po večeři jsme řešili to, jak se kluci málem poprali a paní učitelka vylosovala dvojice, které musely ujít nějakou trasu a povídat si. A když došla poslední dvojice, tak jsme šli hrát přehazovanou a pak spát."    Nela

Pondělí 28.5.2012

Dopoledne jsme se samozřejmě učili (pršelo) a odpoledne jsme se chystali na výlet do Harrachova k Mumlavským vodopádům a skokanským můstkům. Vzhledem k počasí jsme patnáctikilometrový pochod zrušili a narychlo objednali autobus do Albrechtic, kde se nachází továrna na hračky a muzeum. Provedli nás celou továrnou (DETOA Albrechtice), takže jsme mohli na vlastní oči vidět, jak vzniká dřevěná hračka od sušení dřeva, přes jeho frézování, vrtání, barvení, kompletování dílů a ruční dokončování. Navečer jsme uspořádali módní přehlídku s odborným moderováním a úplně večer propukla diskotéka, jejíž součástí byla volba nejkrásnějšího účesu.

Deník: "Dnes jsme opět vstali v půl osmé a šli se připravovat na snídani. Snídaně byla moc dobrá, protože jsme měli švédské stoly. Já jsem si dal housku s medem. Jak je známo, tak jsme se hned po snídani šli učit. Bylo to docela dobrý, protože miluju matematiku. Po super učení jsme šli do pokojů a tam jsme byli až do oběda. Oběd byl vynikající, protože byla rajská. No hned po obědě jsme šli do výrobny hraček. Tam jsme mohli vidět např. jak se dělá ježek a takovéhle postavy. Asi po třech hodinách jsme jeli domů. Vystoupili jsme z autobusu a paní učitelky nám řekly, že bude soutěž o nejhezčího modela. Měli jsme se různě učesat atd. Když to začalo, tak jsem byl taky model. Procházeli jsme se na parketu a já jsem samozřejmě vyhrál - s Nelou. Po vyhlášení byla večeře. K večeři byl výborný smažák. Nakonec jsme měli diskotéku a ta byla super. Také přijel Luky. Po diskotéce jsme šli spát."        Lukáš S.

Úterý 29.5.2012

Hned po snídani jsme se odešli učit do lesa a na louku. Celé odpoledne patřilo Libereckému IQ parku. Večer byl konečně znám vítěz turnaje v přehazované. Děti si také nahrabaly zaslouženou odměnu, potom čtení a spát.

Deník: "Ráno jsem se zase vzbudil kvůli slunci. Ale nebylo to moc brzo. Tak jsem šel na snídani. Odešli jsme se učit do lesa a na louku. No, na louce jsme spíš hráli hru o bonbóny, které si na konci dne můžeme nahrabat jako v pevnosti Boyard!!! Po učení jsme se vrátili na oběd a hned po něm jeli do IQ parku! Byli jsme tam celkem dlouho, nejvíce mě zaujal vláčkový hlavolam, u kterého jsem strávil dost času a nakonec jsem ho vyřešil. Přijeli jsme na večeři, dohráli přehazovanou, nahrabali odměny a šli spát."   Dave

Deník:"Vstali jsme v 7:30 a potom se nasnídali. Po snídani jsme se šli učit ven, do přírody, a o matematice jsme hráli počítací hry. Hledali jsme karty, abychom je mohli vyložit a mě to moc nešlo. Také jsme běhali štafetu a sprint. Oběd byl ve 12:30 a byla svíčková s knedlíkem. Moc mi chutnala. Po obědě jsme jeli do IQ parku a já si myslím, že je to tam fantastický. Chvíli jsme také chodili po Městečku a potom jsme odjeli. Večeře byla v 18:00 a byly buchtičky se šodó. A já jsem si přidala. Potom jsme hrabali v zavařovacích sklenicích bonbóny za počítací hry, které jsme hráli dopoledne a já jsem je vyndávala bez obtíží, protože mám malou ruku. Paní učitelka nám na čtení přečetla dvě pohádky - O zlé koze a Pohádku bez konce. Po čtení jsme šli spát."    Bětka

Středa 30.5.2012

Ráno samozřejmě výuka, odpoledne šestihodinový adrenalinový maraton - lanové dráhy vysoko ve větvích a paintball (do lyžařů na sjezdovce). Následovala večerní přednáška o první pomoci (která měla asi předcházet).

Deník: "Ráno když zazvonil budík, Markéta ho ihned zaklapla a spala dál. Anežku budík nevzbudil, protože zvonil asi dvě vteřiny. Já už byla dávno vzhůru a koukala do stropu. V sedm hodin jsem vstala, oblékla se a vzbudila holky. Když byla Markéta vzhůru, zeptaly jsme se jí, proč ten budík zaklapla tak rychle a ona odpověděla: "Protože nás budil!"      Lenka

Po snídani jsme se učili češtinu a měli jsme obhájit, v jaké hře je jaké učení. Potom jsme měli udělat jedno cvičení a dokud jsme ho neměli správně, tak jsme nesměli na pokoj. Poté jsme šli hrát hry a na oběd.  Oběd byl dříve, abychom stihli lana. Měli jsme ale odpolední klid, aby nám slehlo jídlo. Když jsme došli k lanovým dráhám, tak jsme se nejdříve museli naučit jistit na zemi. Hned jak jsme se to naučili, tak jsme lezli. Jediný problém je, když je lezec těžší než jistič, to potom jistič vylítne a musí proto ještě jistit záložák. Když lezla naše paní učitelka Bomerová, tak ji jistila Áďa a když paní učitelka skákala, tak se Áďa proletěla. Poté jistil jeden čtvrťák paní učitelku Řimnáčovou. Hodně dlouho trvalo, než tam paní učitelka vůbec vylezla. Když skákala, tak se ten kluk zvednul asi o metr a zakřičel: "Opouštím planetu Zemi!" Byly tam čtyři překážky, ale po jedné se nelezlo. Když jsme dolezli, tak jsme si mohli  jít zastřílet paintball na terče. Bylo to super. Když jsme se vrátili do chaty, byli všichni unavení, ale v osm večer přišel pán ze záchranné služby a povídal si s náma o první pomoci. Trvalo to až do devíti. Všichni jsme byli unavení, osprchovali jsme se a hned usnuli."   Nela a Míša

Deník:" Ráno jsme vstali v 7:30. Oblékli jsme se a šli na snídani. Na snídani jsem si dala housku se sýrem. Po snídani jsme šli na pokoj uklidit a vzít si sešity. Vzali jsme si sešity a šli na vyučování. Po vyučování jsme měli chvilku pro sebe. Když byl konec krátké přestávky, šli jsme na oběd. K obědu jsme měli řízek s kaší. Po obědě byl odpolední klid. Když odpolední klid skončil, šli jsme k chatě Morávce a čekali, až páťáci  uvolní lanové dráhy. Chvilku jsme hráli "Šly tři opice" a "Tichou poštu". Když nás  zavolali, učili nás, jak jistit člověka. Po tréninku jsme šli na lanovou dráhu. Byli tam ale ještě páťáci, tak jsme šli střílet. Stříleli jsme z painballové pistole. Měli jsme deset ran. Když jsme si zastříleli, šli jsme zase na lana. Po chvilce se uvolnila dráha a já, Adéla a Bety jsme šly na dráhu. Já lezla první a asi tak v půlce jsem se pustila a holky mě stáhly dolů. Po mě šla Bety, kterou jsem jistila, ale slezla dolů. A po Betynce šla Adéla. Když jsem si dráhu prolezla, šla jsem s holkama na večeři. Po večeři jsme chvilku odpočívaly. Asi za pět minut jsme šly do jídelny na povídání o záchranářství. Pán nám povídal, co a kde máme zavázat. Když to skončilo, šly jsme na pokoj, umýt se  a hajdy do postele.     Adélka D.

Čtvrtek 1.6.2012

Celé dopoledne jsme měli český jazyk a odpoledne vyrazili do Bozkovských dolomitových jeskyní s největším podzemním jezerem v Čechách. Večer drsňárna, do které se přihlásilo 22 odvážlivců a na závěr táborák, přehlídka talentů, zazpívat si, umýt se a spát.

Deník:"Dnes jsem vstal, oblékl se a ustlal postel. V 8:00 byla snídaně. K snídani byl švédský stůl. Když jsme dojedli, tak jsme se učili češtinu a v deset byla přestávka na svačinu. V 10:20 nám paní učitelka přečetla v našem pokoji Vodníka (z Kytice). Když nám paní učitelka dočetla, tak jsme se rozdělili na skupiny a měli jsme vymyslet, kdo za to může nejvíc. Pak nám paní učitelka pustila Vodníka na notebooku a bylo to dobrý. Potom byl oběd. K obědu bylo vepřové maso a bramborové knedlíky. Když jsme doobědvali, tak jsme jeli do krápníkových dolomitových jeskyní. Bylo to tam fakt super a překvapilo mě, že tam bylo jezero a že ta voda byla úplně čistá. Pak jsme vyrazili ke studánce a když jsme si do ní namočili hlavu, tak máme být příští rok zdraví. Pak jsme vyrazili k autobusu a jeli do chaty. Když jsme přijeli, bylo vyhlášení vítězů všech her a rozebrali jsme si odměny. Pak už byla večeře. K večeři byly bramborové knedlíky.   David

Po večeři jsme se báli drsňárny. Paní učitelky to narafičily tak, že to asi bude něco živého, ale za úkol bylo jenom obrátit mokré medvídky Haribo. Bylo to strašně těžké. Potom jsme měli táborák a někdo měl svoje představení. Říkali jsme si vtipy, zpívali. Potom jsme už byli unavení a usnuli jsme (na pokoji).     Nela

Závěrem:

Deníky: Na švp se mi líbilo, asi to byla nejhezčí škola v přírodě. Moc se mi líbilo v IQ parku, tam chci jet ještě někdy. Taky to byla jedna z těch škol, kde bylo dobré jídlo. Moc se mi líbilo také hřiště (přehazka). Každý den se mi líbil. Nikol

Nelíbilo se mi, jak jsme se hádali. Na školu v přírodě bych jel klidně znova. Honza

Na škole v přírodě se mi líbilo, jak jsme byli na lanech a v IQ parku. ale kluci se nemuseli tak prát. Jinak to byla krásná škola v přírodě. Jela bych znovu. Anežka

Na téhle škole v přírodě se mi moc líbilo, ale škoda, že příští rok už budeme na druhém stupni a tak nepojedeme. Do Rejdic bych se jela klidně podívat znovu. Všechno bylo super až na nějaké chvíle, kdy se někdo s někým pohádal atd. Moc se mi líbilo v IQ parku a na lanech. Super byla i diskotéka a táborák. Pozorování také nebylo špatné, až na tu zimu. Na tuto školu v přírodě bych se ihned vrátila - byla to ta nejlepší škola v přírodě!  Nela