Začátkem září jsme zasadili našeho Avíka (tak děti pojmenovaly avokádo) a začátkem každého dalšího měsíce jsme zdokumentovali, jak  nám rostl. Nyní je konec školního roku, Avík si lebedí v atriu pod břízou a my budeme najpjatě očekávat, zda léto bez nás přežije. 4.9.2017 - skoro nepřežil! Vypadalo to beznadějně, ale už zase žije.