Pražská zastavení

Letošní příprava  na vánoční vystoupení začala již 10. října, kdy jsme po čtrnáctidenním čekání na sluníčko konečně mohli vyrazit do Divoké Šárky, abychom natočili video.  Každá třída si pro tento školní projekt vybrala určitou část Prahy. My jsme zvolili Divokou Šárku ne proto, že je blízko, ale protože zde pobýváme rádi a často. Koncem října jsme dostali krásnou hudbu, kterou složila Adéla Nedvědová (stejně jako všechny ostatní písně, za což moc děkujeme) a  1. 11. jsme začali skládat text.  Po měsíci práce, kdyjsem nevěřila, že to zvládneme, bylo 2.12. doladěno poslední slovo (synonymum ke slovu běžet, abychom nezpívali běěěěžet ven)! Děti se naučily mnohé a nebylo to pouze o českém jazyce, ale i o sociálních dovednostech a v poslední fázi i o vůli dílo dokončit (důkazy ve fotogalerii). A netýkalo se to jenom dětí - jsem se také mnohému naučila - jak vést děti, aby si na vše přišly samy, jak nepodlehnout netrpělivosti a dopřát jim čas, jak organizovat činnost, prostě přesně v Senecově duchu: Učíce - učíme se. A to nemluvím o technických záležitostech jako je stříhání videa (konečně vím, kde se vypíná zvuk) a dalších. Měli jsme hudbu, text a deset dnů na to, abychom přiřadili k textu obraz a vymysleli choreografii vystoupení.

"Choreografie" nakonec odrážela dost věrně realitu našich pobytů venku. Posoudit můžete na záznamu večerního vystoupení níže.

https://www.youtube.com/watch?v=XoMI1Yo2Fgc&feature=youtu.be