2015/2016 Zpravodajství ze školy v přírodě

Pátek 1. 4. 2016

Příjezd do Šlovic se obešel bez problémů. Dokonce i ubytování proběhlo bez jakýchkoli dohadování k všeobecné spokojenosti. Jenom počasí bylo stále všelijaké. Děti si vybalily, "osahaly" objekt, poobědvaly a vyrazili jsme přeci jenom ven na krátkou procházku do okolí. A pozor! Začalo svítit sluníčko! Došli jsme k Berounce a měli veliké štěstí, že byl otevřený Čechův mlýn, ve kterém je zřízen skanzen elektřiny. Vyslechli jsme moc hezké povídání, ale co si budeme povídat, děti z celé elektřiny nejvíce zaujala rezavá kočka, která seděla na schodech a labutě v mlýnském náhonu. Sama jsem zvědavá, co se v denících dozvíme. Momentálně je píší (je 19.30). Tak ráno...

Z deníku: " Dnes ráno jsme odjeli z domova na týden do Šlovic. Moc se mi tu líbí. Jsou tu útulné a hezké pokoje...."  Ema

Z deníku: " ...Po odpočinku jsme šli na procházku a šli jsme do elektrárny a viděli jsme dvě kočky, jedna byla zrzavá a jedna černobílá. Jeden pán nám říkal o elektřinách a ten pán měl svého dědu a prej že jeho děda vytvořil elektřinu. U elektřiny jsme viděli dvě labutě a nikdy jsem neviděla labutě  tak blízko."   Dominika

Z deníku: " ...Když jsme byli zpátky, měli jsme hodinu volno. jsem hrál fotbal a ostatní skákali na trampošce nebo běhali. Volno skončilo a my jsme čekali na čtení. Nejdřív jsme se vysprchovali a šli jsme do sauny. Převlíkli se do pyžama a šli s peřinama na čtení. Když čtení skončilo, šli jsme spát. Moc se mi to tady líbí. Dan

Hlášky z deníků:

" K večeři jsme měli buchtičky se šodou a v šodó bylo cítit rum."  Dominika

" Nejdřív jsme si vybalili a současně i tančili. To tančení udělalo vybalování zábavné."  Sára

" U zastávky stály dva autobusy a nevěděl, kterým mám jet. Nakonec jsem na to přišel."  Matěj

"Dozvěděli jsme se, že toho pána děda vynalezl první elektrický větrný mlýn." Tom

"Ptáte se, co bylo poté? Opravdu to chcete vědět? Tak ano, řeknu Vám to. Poté byl oběd!" Kryšpín

 

Sobota 2. 4. 2016 

Dobré ráno! A pro nás skutečně dobré - už ranní mlha naznačovala slunný den. Dopoledne jsme opravili deníky (protože přeci jenom ypsilon po ř a ž je příliš) a šli se učit ven na sluníčko. Pokud nevěříte (samozřejmě tomu sluníčku a ne tomu, že jsme se učili), důkaz je ve fotogaleriiOdpoledne byl biatlon, naštěstí bez sněhu. Do večeře děti hrály fotbal, skákaly na trampolíně a vyhřívaly se na sluníčku. Po večeři se konala módní přehlídka ve stylu "Najdi si svého prvňáka". Pak sprchování, večerní čtení a spát. Dnešek se moc vydařil.

Z deníku: "Ráno jsem vstal dřív než Kubovi zazvonil budík. K snídani jsem si dal dva rohlíky. Jeden jsem si namazal marmeládou. Na druhý jsem si dal salám. Po snídani jsem si rychle vyčistil zuby a bylo dopolední vyučování. Při vyučování jsme dopisovali deníky a potom šli ven. Venku jsme hráli hru Kufr. Hra Kufr se hraje takto: je několik čtveřic a každá (opravdu každá) čtveřice se rozdělila do dvou dvojic. A teď rovnou na věc. První dvojici paní učitelka ukázala kartičku se slovem. První dovojice se snažila co nejvýstižněji popsat slovo na kartičce tak, aby při tom neřekli kořen slova a druhá dvojice se snažila uhodnout slovo na kartičce. Když nám všechno tohle paní učitelka vysvětlovala, tak jsem si šáhnul do hovínka. K obědu byla rajská omáčka.... Kryšpín

Z deníku: "...Potom jsme šli na oběd a měli vrtule s rajskou omáčkou, moc mi to chutnalo. Po odpočinku jsme šli ven a sportovali 1,5 km. Byla jsem šestá a jsem moc ráda. Moc jsem byla udýchaná. Jak jsem běžela, tak mi do toho zpíval vrabec a viděla jsem motýla. Nelíbilo se mi, že jsem se ztratila, ale dopadlo to dobře. Po běhu jsem skákala na trampolíně. Domča

Z deníku: "...Po poledním klidu jsme se připravovali na bežecký závod. Úkolem bylo být rychlý a shodit co nejvíce terčů. Trať byla velmi náročná, ale krásná. A zítra nás čeká stíhačka. Šli jsme do chaty a byla večeře. Po večeři jsme měli obléct svého prvňáka na přehlídku. Dneska to bylo supr!" Ema

 

Hlášky z deníků:

"Bylo to strašné!!!! Byla jsem udýchaná!" Eliška

"Bylo to náročné, asi 1,5 km jsme museli ujít." Tom

" jsem po první čtvrtcenemohla, protože tam bylo vedro a museli jsme běžet." Terka V.

"Byla módní přehlídka a a Vojta jsme měli prvňáka a byl holka!" David

"Po večeři jsme měli najít svého prvňáčka a obléknout ho do svého autfitu a pak ho předvádět na mole." Ondra

"Po čtení se mi stala ostuda, spletl jsem si strany a šel do jiného pokoje." Dan (Pozn. spal ve stoje...)

 

Neděle 3. 4. 2016

Ráno opět dokončování deníků - někteří je měli  napsané již před snídaní. Sluníčko se nás zatím stále drží, takže jsme šli na procházku do dubového kančího lesa. Děti se vyžadovaly stavění domečků. Míjeli jsme krásné, místy i zelené zákoutí se spoustou "stavebního" materiálu, takže nebyl důvod jim to neumožnit. Strávili jsme tak příjemné dopoledne (my i děti). To, co následovalo odpoledne, už tak poklidné nebylo. Ba přímo naopak! Stíhací závod, kde mezi prvním a posledním (čtyřicátým) kvalifikujícím se závodníkem byl časový rozdíl pouhých devět minut nás naprosto zničil. Tedy dospělé, děti si po doběhu vesele skákaly na trampolíně a hrály fotbal. Asi budou večer číst ony nám.  

Z deníku: " Ráno jsme šli na snídani. Měl jsem rohlík se šunkou. Poté jsme šli do lesa. V lese se mi líbilo. Viděli jsme mraveniště. Stavěli jsme i domečky. Cestou na hotel Tomáš R. objevil trilobita, a tak ho všichni hledali. našel jednoho, ale mohl jsem najít dva. Když jsme přišli na hotel, tak jsme měli oběd. K obědu jsme měli rýži s masem. Moc mi to chutnalo. Když jsem doobědval, šel jsem na pokoj. Na pokoji jsem hrál na mobilu. Ve  14.00 byla stíhačka. jsem fandil, protože jsem nepostoupil. Bylo to moc zajímavé. Potom jsme mohli být venku, ale jsem venku nebyl. Když bylo 18.00, tak jsme šli na večeři. K večeři jsme měli bramborovou kaši s omáčkou. Chutnalo mi to. Po večeři  bylo vyhlášení stíhačky. Pak jsme šli do sprchy. Poté jsme šli spát." Jakub P.

Z deníku: " V neděli jsem se probudil velmi brzo. Snídaně byla moc dobrá. Po snídani jsme šli na výlet. Šli jsme na pochod do lesa. Cesta byla celá bahnitá. Cestou zpátky jsme se rozdělili do skupin a stavěli jsme domky. Bylo to z jakéhokoliv materiálu. Když jsme dostavěli, byl oběd. K obědu byla rýže s omáčkou. Bylo to vynikající, dvakrát jsem si přidal. Po obědě byl polední klid. Po poledním klidu byl stíhací závod.  Startoval jsem úplně poslední. První střelba - trefil jsem dva ze tří vleže. Musel jsem na jedno trestné kolo. Na druhé položce se mi nedařilo, ze tří terčů jsem ve stoje trefil jen jeden. Musel jsem dvakrát do strmého kopce. Na třetím stanovišti jsem netrefil žádný ze tří terčů. Na čtvrtém stanovišti se mi dařilo, trefil jsem dva ze tří, musel jsem jenom na jedno trestné kolo. Po čtvrtém stanovišti už mě čekal cíl. Na konci jsem předběhl prvňáka a doběhl do cíle. V cíli jsem se hodně napil." Kuba Ř.

Z deníku:  "Dnes jsme po snídani šli do lesa. V lese jsme stavěli domečky. Cestou zpátky jsem našel možná jako první trilobita! Byl jsem za to strašně šťastný. V baru jsem si koupil sprite. A hráli jsme fotbal proti Podbořanům. Vyhráli jsme 1:0. Ale musím se přiznat, že jsme se po zápasu chovali jako blbečci..." Tom

Z deníku: "Dneska jsme byli na dopolední procházce v lese a potom jsme stavěli ze dřeva domečky. A potom běželi stíhačku, já neběžel, já totiž vypadl v prvním kole. Když jsem neběžel, tak jsem fandil. Každý, kdo běžel, tomu jsem fandil. Když jsme přišli, zahráli jsme si fotbal s jinou školou. Vyhráli jsme 1:0. Když jsme dohráli, tak jsme křičeli a choval jsem se blbě. Potom byla večeře, když  jsme dojedli, tak bylo vyhlášení toho biatlonu, potom vysprchovat, číst a spát." Máca

Hlášky z deníků:

" Já jsem měla stíhací závod už na stanovišti - běhala jsem sem a tam." Terka V.

"Vybíhal jsem třicátý šestý a doběhl dvacátý třetí. Po biatlonu jsem málem umřel." Kryšpín

" Po obědě jsem šla závodit a líbilo se mi to a nelíbilo se mi to. Z kopce se mi to líbilo a do kopce se mi to nelíbilo." Dominika

"Ráno jsem snědl hodně snídaně. Bylo mi špatně a blil šunku a do koše." David

"Šel jsem do baru. Vypil jsem plechovku limonády a snědl pytlíček bonbónů. K obědu byla čína, nechutnala mi, tak jsem si počkal do večeře." Adam

"Venku jsme viděli nějaký hmyz, který nikdo nepoznal." Kryšpín

 

Pondělí 4. 4. 2016

Dnes jsme se dopoledne samozřejmě učili. Tentokrát jsme navštívili Dědu Lesoně, dělili se do družstev a hledali, jaká zvířátka se skrývají za maskami. Hlavním cílem odpoledne bylo utahat děti a ne jako obvykle ony nás. Moc se nám to nepovedlo, protože děti po řadě činností jak mentálních, tak fyzických ještě do půl osmé běhaly kolem penzionu, hrály fotbal a cukr káva, zatímco my jsme zničeně seděli na lavičce a toužebně čekali, až je zaženeme do sprch.  Utěšovalo nás, že smíšené skupiny vytvořené z prvňáků, třeťáků i páťáků dokázaly při běhacím pexesu, tangramu, převoznících i skládání vět krásně spolupracovat, pomáhat jeden druhému, fandit si. Prostě máte skvělé děti! Počítáme s tím, že i přes všechny námi pracně připravené akce ale bude určitě největším zážitkem to, že nás od řeky odehnala syčící rozzlobená labuť!

Z deníku: "Dnes jsme si měli vytvořit tým. My jsme se jmenovali gumičky. Měli jsme si i vymyslet básničku a pokřik. Potom jsme šli na pole, tam jsme sbírali kousky čtverce. Měli jsme i další disciplíny, ale to jsem líný psát. Jo a potkali jsme labuť, která napadla paní učitelku. Šli jsme i kolem Berounky. Po večeři jsme hráli fotbal. Holky hrály cukr káva limonáda čaj rum bum. Dokonce i paní učitelka se k nám přidala (poz. Bitt)." Tom

Z deníku: "Pak jsme šli ven a rozdělili se do skupin, já jsem byl s klukama, co se chovali miminkovsky. Vymysleli si dětskou říkanku, dětské jméno skupiny a jako by toho bylo málo, tak se začali nabarvovat jako malí. Byli to páťáci. Já jsem se nabarvit nechtěl. Dělali jsme různé disciplíny, první byla sbírání rozsypaného pexesa. Skončili jsme na šestém místě. Šli jsme do přírody udělat další disciplíny. Měli jsme sáhnout do tašky a vytáhnout dílek a ze sedmi takových dílků své barvy jsme měli poskládat čtverec. Ale ostatní skupiny upoutala veliká labuť. Musím přiznat, že mě taky na chvíli upoutala." Adam

Z deníku: "Vzbudili jsme se a šli na snídani. Bylo to moc dobré. Pak jsme šli do učebny a učili se dědu Lesoně a paní učitelka nám dala papír, ať ho vyplníme. Pak jsme měli oběd a šli jsme do pokoje. Za chvíli jsme šli ven, měli jsme pracovat ve skupinkách a mě se nejvíc líbilo, jak jsme se nesli. A pak jsme uviděli labuť, která chtěla štípnout paní učitelku Moniku, ale neštípla. Ale najednou labuť vystoupila z vody a šla na břeh a my jsme se jí báli. Paní učitelka Kadavá dávala pozor na děti, aby je labuť neštípla. A pak šla labuť zpátky do vody a my jsme šli zpátky do penzionu a tam jsme měli večeři. " Kačka

Z deníku: "... Ale nejlepší bylo, když jsme potkali labuť. Když byla ve vodě, málem kousla paní učitelku Moniku. Ale to je jen slabý odvárek! Hádejte proč? No přeci labuť vylezla z vody. Všichni jsme stáli jako sochy. No s těmi sochami jsem to přehnal. Ale minimálně jsme chodili jako miliontiletí dědečkové. A teď to myslím vážně. Naštěstí  nikomu nic neudělala." Kryšpín

Z deníku: "Ráno jsem se oblékli, šli jsme od hotelu a šli jsme mezi stromy a po kamenech a šli jsme dolů a do vesnice a šli jsme na louku k vodě, hráli jsme hry a pak jsme viděli labuť." David

 

Hlášky z deníků:

" U louky byla taky řeka Berounka." Terka Š.

"Když skončila snídaně, tak jsme se učili, ale my holky jsme se skoro vůbec neučily, protože jsme přišly pozdě skoro o půl hodiny. " Mája

"A pak, to znáte, večeře, sprcha, sauna, čtení a postel." Dan

"Usnuli jsme v 0.25 a ani jednou na nás nevlítla paní učitelka. No prostě rekord." Kryšpín

Další o labuti:

"Trochu klovla paní učitelku Moniku. Vypadala útočně, ale jinak byla krásná a vznešená." Terka Š.

"Viděli jsme velikou labuť a paní učitelka Monika seděla na mole a labuť jí málem ukousla nohu a já jsem se o paní učitelku Moniku bála." Dominika

"Viděli jsme velkou labuť, vystoupila i na zem. Když odplouvala, vystrčila zadek." Vojta

"A najednou z vody vylezla krásná labuť. A vyhnala paní učitelku z mola." Miki

"...tam jsme viděli labuť, když jsem ji zahlédl, tak jsem si říkal, že může být nebezpečná." Máca

"Když jsme dohráli první hru, tak připlavala labuť a klovla paní učitelku Moniku do nohy." Sára

 

Úterý 5. 4. 2016

Dnes odpoledne jsme vyrazili do vesničky Skryje, kde vystupují na zemský povrch vrstvy nejstaršího útvaru prvohor - kambria. Zachovalo se zde velké množství zkamenělin tehdy žijících živočichů, z nichž nejznámějšími se stali trilobiti. Navštívili jsme Památník a muzeum Joachima Barranda, kde si děti mohly nejen prohlédnout expozice a vyslechnout průvodní slovo, ale také "zakutat si". Jako druhou fázi výletu jsme se chtěli s největšími odvážlivci vydat na dva kilometry vzdálenou zříceninu hradu Týřov. Hned pod turistickou značkou jsme však byli informováni, že je do okolí zříceniny zákaz vstupu a varováni před nebezpečím. Takže nic. Museli jsme se pouze dívat z dálky. Nakonec to bylo dobře, protože i bez prodloužení trasy jsme přišli na večeři o půl hodiny později. I přes dvě svačiny dětem řádně vyhládlo a nejen večeře, ale i šedesát uzenin u večerního táboráku zmizelo v cuku letu. A měly ještě dost energie na to, aby řádně otestovaly nově postavené hřiště. Noční procházky se zúčastnili skoro všichni a bylo to moc krásné. Zítra jedeme do Rakovníka.

Z deníku: " Po snídani jsme se učili matiku. Po učení jsme byli venku. Venku jsme si hráli. Pak byl oběd. Po obědě jsme byli ve Skryjích. Šli jsme po trilobitech. Když jsme tam došli, tak jsme měli prohlídku. Na prohlídce jsme rozbíjeli kameny..." Aneta

Z deníku: "Šli jsme do muzea trilobitů. Bylo jich tam hodně. Vedla tam trilobití stezka. Potom byla večeře, po večeři táborák. Já jsem snědla dvě housky a jeden buřt. Zpívali jsme a hráli si, bylo to supr. Po táboráku byla malá bojovka, strašně jsem se bála, protože jsme slyšeli kroky a viděli stín. Nikdo tam nebyl. Vážně divné. Byl to super den." Eliška

Z deníku: " Dnes dopoledne jsme se učili matematiku. Dělali jsme autobus, bavilo mě to. Když jsme skončili s výukou, většina šla na trampolíny,  a nebo si hrála jako třeba já. Venku jsme byli do oběda. K obědu bylo maso na paprice a knedlíky. Nastal polední klid. Chystali jsme se do Skryjí. Cesta do Skryjí vedla kolem řeky Berounky, naštěstí to bylo pod stromy, to proto, že byl hrozný hic. Potkali jsme potok, úplně jsem si tam zmáčela vlasy a tričko. Konečně jsme došli k rozcestníku za mostem. Ti, kteří chtěli, mohli na zříceninu hradu Týřov. Ale byla zavřená, smůla. Tak jsme šli dál. Po pár minutách jsme došli na místo. Ptáte se, na jaké místo? Přece do muzea trilobitů, které založil Joachim Barrand. Bylo to pěkné. Vystřídali jsme se s klukama a šli do hospody. Vydali jsme se domů, protože už byl čas na večeři. K večeři byly špagety s boloňskou omáčkou. Po večeři se konal táborák a po táboráku noční procházka." Ema

Z deníku: "...Potom šli někteří spát a ostatní šli na noční procházku lesem. Nejhorší bylo, že jsme šli ve dvojicích.  Mě se rozvázaly tkaničky a ťapaly za mnou a já si myslel, že za mnou někdo jde, takže jsem se furt ohlížel. Nakonec jsme uviděli ostatní v chumlu (já si myslel, že to jsou klacky) a s nimi jsme šli spát." Matěj

Hlášky z deníků:

"Museli jsme jít přes trilobití stezku a taky jsme viděli  zhrouceninu..." Dan

"Tam jsme šli do muzea a do hospody." Ondra

"Po táboráku byl boj proti strachu - to jsme šli po trojicích a po svíčkách." Ondra

"Při táboráku se paní učitelky houpaly." Kryšpín

 

Středa 6. 4. 2016

Ráno vstaly všechny děti jako obvykle, noční prodloužená se na nich ani v nejmenším neprojevila. Po obědě jsme vyrazili autobusem směr Rakovník.  První zastávkou  byl Luh pod Branovem - přívoz. Kdo chtěl, tak si při čekání na přívoz mohl prohlédnout  pamětní síň Oty Pavla. Paní převoznice nás za silného větru přebidlovala  přes Berounku. Pak už Rakovník, rozchod, nákupy. Samozřejmě jsme většinu dětí našly v první cukrárně. Večeře přesto chutnala. Podvečerní fotbalový zápas vyhrála za mohutného fandění ZŠ Dědina.  Den byl završen pravou diskotékou. A jak to píší děti - pak sprcha, sauna, čtení, spát.

Z deníku: "Dnes ráno jsme snídali zas dobroty, ale nic nového. Po výborném obědě jsme šli do města, jeli jsme tam autobusem. Cestou jsme stavěli u památníku Oty Pavla. U toho památníku byla jedna paní a my jsme za ní šli k řece Berounce. Byla tam loď a na ni jsme měli jít. Plavali jsme v té lodi, a když jsme přeplavali na druhý břeh, tak tam byl zvon. Bylo to úžasné. Když už přijížděl autobus, jeli jsme do města. Já jsem si tam koupila dobrou zmrzku a věci pro rodinu. Když jsme dokoupili, jeli jsme zpátky. Když jsme přijeli, oblékli jsme se do trsacího a šli jsme trsat." Mája

Z deníku: " Už jen dva dny a budeme v Praze! Ale ty dva dny si přece ještě musíme užít! Dnes jsme z rána psali deníky. Až do půl jedenácté. Potom byl výborný oběd. ... Po poledním klidu jsme šli do města Rakovník. Nejvíc se tam kupovala čokoládová zmrzlina. Koukali jsme se z obchodu do obchodu. Do papírnictví, do zlatnictví, do cukrárny atd. Potom už byl čas jet domů. Nasedli jsme do autobusu a jeli jsme. Hned byla večeře. Když jsme dojedli, tak byla diskotéka. Byla dobrá, ale někomu nedělala dobře světla. Doufám, že si ty dva dny ještě užijeme." Terka Š.

Z deníku: "... Potom jsem šel na diskotéku. Byla tam nuda a strašný rámus. Líbilo se i, že to tam začalo blikat a vypadalo to, jako když mrkáš. Já chtěl několikrát odejít, ale nakonec jsem se vracel. Když diskotéka skončila, šli jsme se vysprchovat, číst a spát." Matěj

Z deníku: "... Ale nejdřív jsme se zastavili nevím kde. Z nevím kaď jsme šli k pamětní síni Oty Pavla. Dost mě pobavilo, když jsem se dozvěděl, že když byl Ota Pavel malý, říkali mu Prdelka...." Kryšpín

Z deníku: "... Potom jsme šli v 18.30 hrát fotbal. Když jsme dohráli, tak jsme si podali ruce, skončilo to 3 : 1 pro nás. Potom jsme šli na disko, ale mě se z těch světýlek dělalo blbě." Máca

Z deníku: "Měli jsme snídani. Dal jsem si misli s mlékem... Odpočinek byl proto, že místo poledního klidu jsme šli na výlet. Jeli jsme na loďce, protože voda byla tak studená, že bych se v ní koupat nechtěl. Všichni jsme se těšili na diskotéku. Když diskotéka začala, tančil jsem jako zběsilý. Byl tam i bar, ale já už jsem neměl peníze. V posledních minutách jsem odešel, protože mi všechno přišlo, jakoby se to sekalo." Adam 

Hlášky z deníků:

"Cítil jsem se hrozně, protože všechno jídlo jsem do rána strávil. Ale jakmile jsem se zakousnul do housky, bylo mi do zpěvu." Adam

"Odpoledne jsme jeli na procházku do Rakovníka autobusem." Dan

"Hrozně mě naštvalo, že byl polední klid zase kratší." Kryšpín

"Po cestě zpět jsem usnul." Ondra

 

Čtvrtek 7. 4. 2016

Bylo skoro osm hodin a takřka všichni ještě spali. A protože děti již předpokládaly, že český jazyk bude opět zaměřen na psaní deníku, nečekaly na "oficiální" začátek výuky v 9 hodin a začaly psát hned po snídani (hezké, že chodí do "školy" o hodinu dříve, kdo by to byl řekl). A protože měly splněno a svítilo sluníčko, mohly využít nově postavenou lanovku, pyramidu a kolotoč a odpočinek trávit aktivně. Hóóódně aktivně! Po poledním klidu, proloženém nakupováním za trilobity, se jedenáctičlenné skupiny vydaly za pokladem. Večer na odvážlivce čeká již tradiční Drsňárna a zítra nás máte doma. Jistě se už nemůžete dočkat. Těšíme se na Vás.

Z deníku: "Dnes jsme po snídani psali deník. Já ne, protože jsem ho napsala včera. Tak jsem kontrolovala.  Když jsem dokontrolovala, tak jsem si šla hrát ven. Nejdřív jsem šla na lanovku a pak na pyramidu. Bylo to dobré, bylo to nejlepší, co jsem kdy dělala..." Sára

Z deníku: "... Už poslední noc, poslední dva dny na to, abychom byli doma. Dnes jsme měli najít poklad od Joachima Barranda. Měli jsme hledat dopisy, které nás měly dostat k místu. Nakonec  každý našel svůj poklad. Byly to bonbóny. Každý se rozdělil rád." Terka Š.